Název

Höllenthal - Listopad 2011

Popis

Listopadovej výpad za lezením do rakouského Höllenthalu. Když zbejvá dovolená, musí se toho patřičně využít. Tohle byla již moje třetí návštěva této skvělé oblasti. Je toho tam mrtě, každej si tam najde to svoje. My jsme volili vícedélky, protože ty jsou nejlepší. Zpočátku to vypadalo zvláštně, v létě plnej Kaiserbrunn až k prasknutí zel prázdnotou (až na jeden maďarskej pár dole u vody), chata Weichtelhaus ukončila sezónu posledním říjnovým dnem (tam se dá normálně splašit průvodce), ráno i večer zima jak svině, navíc Kaiserbrunnem každej večír se valil studenej proud vzduchu. Hlavně nepanikařit, průvodce se koupil v infu v Raichenau (mimochodem je krásnej, doporučuju koupit) a mohlo se začít něco konečně vymešlet. První den jsme volili pár cest na vež hned nad parkáčem, potom už jsme jeli dál hledat stěny. Obtížnost cest nebyla zas tak vysoká (6 až 7- UIAA), ale zase jsme se mohli s kámošem střídat v tahání, což je tak nějak předpoklad pro lezení ve dnech, kdy je už brzo tma. Tak jsme 4 dny lezli, jeden den udělali volnej a šli na vejlet na tamní dvoutisícovky a posl.den opět lezení a přesun domů. Po maďarech přijeli se stany poláci (ty musej být všude) a další maďaři (ty to maj zase blízko), tak jsme tam nakonec sami nebyli. Poslední den správa zamkla záchody a to byla poslední kapka, která nás nasměrovala zpět domů. Z celého vejletu plyne závěr, že se tam dá lézt i v listopadu (ty barvy podzimu byly fascinující), že je potřeba si vzít aspoň 2 basy piva a koupit víc rakouského sejra.
Lezli, chodili, pili a jedli: bahi a já.

Nastavení